Uzdrav své tělo! I.

Přímo tady a přímo teď v naší vlastní mysli

Nemyslete na minulost a budoucnost, pokud to není nutné. Vystupte z dimenze času, kdykoliv je to možné. Připadá-li vám obtížné vstoupit do přítomného okamžiku přímo, pozorujte obvyklou snahu své mysli uniknout z přítomnosti. Všimněte si, že mysl si představuje budoucnost jako něco lepšího nebo horšího než přítomnost. Je-li představa budoucnosti lepší, poskytuje vám naději nebo příjemné očekávání. Je-li horší, vyvolává úzkost. Obojí je iluzorní. Skrze sebepozorování si uvědomujete přítomnost lépe. Jakmile si uvědomíte, že nejste přítomní, okamžitě si uvědomíte svou přítomnost.Pozorujete-li svou mysl, přestáváte se s ní ztotožňovat. Stáváte se objektivními pozorovateli.
Buďte přítomní pozorovatelé své mysli – svých myšlenek a emocí a svých reakcí v různých situacích. Sledujte své reakce alespoň tak pozorně, jako sledujete situaci nebo člověka, které vás nutí reagovat.
Uvědomte si, jak často myslíte na minulost nebo budoucnost. Nic neanalyzujte, nic neposuzujte. Pozorujte své myšlenky, vnímejte své emoce sledujte své reakce. Z ničeho nedělejte osobní problém. Ucítíte něco mnohem silnějšího než cokoli, co pozorujete: klidnou objektivní přítomnost obsahem své mysli – tichého pozorovatele.
Intenzivní vědomá přítomnost je nutná zejména v situacích, které vyvolávají silné emoce. Například když je ohrožena vaše představa o sobě samých, když stojíte před nějakým úkolem, který vyvolává strach nebo když si vzpomenete na nějaký komplex z vaší minulosti. V takových situacích máte sklon se stát “nevědomými”. Vaše emoce nebo reakce vás ovládnou – a vy se nimi ztotožníte.
Jakmile si uvědomíte, co znamená být přítomen, je mnohem snažší vystoupit z dimenze času. Využívání času – jak minulost, tak budoucnost – potřebujeme pro praktické účely. A samozřejmě to nesnižuje vaši schopnost používat mysl. Tuto schopnost naopak posílíte. Když pak svou mysl použijete, bude silnější a soustředěnější.
Naučte s používat čas v praktických situacích svého života – můžete tomu říkat “chronologický čas”, ale jakmile vyřešíte naléhavou praktickou záležitost, okamžitě se vraťte do k vědomí přítomného okamžiku. Tímto způsobem zabráníte hromadění “psychologického času”, jímž je ztotožnění s minulostí a neustále a nutkavé předjímání budoucnosti.
Snažíte se být vždycky někde jinde než tam, kde právě jste? Je většina vaší činnosti jen prostředkem dosažení nějakého cíle? Jsou pro vás jediným uspokojením krátkodobé rozkoše jako je sex, jídlo, pití, drogy nebo vzrušení? Snažíte se stále něčeho dosáhnout, hledáte stále nová vzrušení a rozkoše? …….. To, co vnímáte jako budoucnost, je neodmyslitelnou součástí přítomné stavu vašeho vědomí. Je-li vale mysl zatížena břemenem minulosti, v budoucnu budete prožívat totéž. Minulost se opakuje následkem nedostatku vědomé přítomnosti. Kvalita vašeho vědomí v přítomném okamžiku utváří vaši budoucnost, kterou ovšem nemůžete prožívat jak než jako přítomnost.
Myslíte si, že vaše problémy jsou způsobeny konkrétními situacemi ve vašem životě, a z konvenčního hlediska máte pravdu. Ale pokud nevyřešíte základní dysfunkčnost své mysli; její připoutanost k minulosti a budoucnosti a její tendenci odmítat přítomnost; vaše problémy se budou stále opakovat.
Klíčem k osvobození je přítomnost, neboť svobodní můžete být jedině v přítomném okamžiku.
Životní situace x život; životní situace je psychologický čas – minulost a budoucnost. Některé věci se v minulosti nepovedly, tak jak jste si přáli. Stále se bráníte tomu, cos e v minulosti stalo , a dnes se bráníte tomu, co je. Vaše životní situace existuje v čase. Váš život je tady a teď. Vaše životní situace je představa vaší mysli. Váš život je skutečný. Najděte onu “úzkou bránu, která vede k životu”. Té se říká přítomný okamžik. Vaše životní situace může být plná problémů, ale podívejte se, zda máte nějaký problém v tomto okamžiku . Když máte spoustu problémů nezbývá vám místo na nové věci. A tak kdykoli můžete, udělejte si místo, vytvořte si prostor , abyste našli život pod svou životní situací.
Používejte své smysly plně. Buďte tam, kde jste. Dívejte se kolem sebe . Uvědomujte si tichou přítomnost každého předmětu. Uvědomujte si prostor, který všemu umožňuje existovat. Naslouchejte zvukům; neposuzujte je. Dotkněte se nějakého předmětu a vnímejte jeho bytí. Pozorujte rytmus svého dechu, uvědomujte si proudění vzduchu do plic, vnímejte životní energii ve svém těle. Všemu dovolte existovat, všemu uvnitř i venku. Hluboce vnímejte přítomný okamžik.
Opouštíte umrtvující svět racionální abstrakce – svět času. Osvobozujete se od šílené mysli, která vám vysává životní energii. Probouzíte se ze snu času do přítomnosti.
Všechny problémy jsou falešné představy naší mysli. Soustřeďte se na přítomný okamžik a řekněte mi, jaký máte problém…… Nic neříkáte , protože nemůžete mít problémy, pokud jste plně soustředění na přítomný okamžik. Každou situaci je nutné buď vyřešit, nebo přijmout. Proč z něčeho dělat problém?
Vaše mysl problémy miluje, protože vám dává jakousi totožnost. To je normální a zároveň šílené. “Problém” je v tom, že se příliš zabýváte situací, aniž ji opravdu chcete nebo můžete změnit, a tak se s ní podvědomě ztotožňujete. Vaše životní situace vám připadá nezvládnutelná a vy ztrácíte kontakt se životem. Nebo přemýšlíte o spoustě různých věcí , které možná v budoucnosti budete muset udělat, místo toho, abyste se soustředili na něco, co můžete udělat teď hned.
Když si vytváříte problémy, způsobujete si bolest. Stačí však jednoduché rozhodnutí- přestat si působit bolest, přestat si vytvářet problémy. Toto rozhodnutí je jednoduché, ale zároveň radikální. Nikdy je totiž neučiníte, dokud nemáte plné zuby utrpení. A nebudete schopni je uskutečnit, dokud nezačnete žít v přítomném okamžiku. Jakmile přestanete působit bolet sobě, přestanete působit bolet i druhým.
Když vznikne nějaká situace, kterou je nutno vyřešit okamžitě, vaše akce bude jasná a rozhodná, pokud bude vycházet z vědomí přítomného okamžiku. A pravděpodobně bude i mnohem účinnější . Nebude založena na návycích vaší mysli, ale bud intuitivní reakcí na danou situaci. Za jiných okolností, kdy by vaše časem posedlá mysl reagovala, zjistíte, že je mnohem účinnější nedělat vůbec nic – jen se soustředit na přítomný okamžik.
Radost bytí: chcete – li se přesvědčit, zda jste ovládáni psychologickým časem, můžeme použít jednoduché měřítko . Položte si otázku: Mám radost z toho, co dělám? Jestliže ne, pak je váš přítomný okamžik zastíněn časem a život vám připadá jako břemeno nebo tvrdý zápas. Nemáte – li radost z toho , co děláte, neznamená to, že byste musei nutně začít dělat něco jiného. Stačí změnit způsob, jakým to děláte. Snažte se soustředitspíš na svou činnost než na výsledek, kterého chcete činností dosáhnout. Soustřeďte svou pozornost na všechno , co vám nabízí přítomný okamžik. To znamená, že musíte přijímat to, co již existuje, neboť se nemůžete soustředit na něco, čemu se bráníte.
Jakmile si začnete přítomného okamžiku vážit, všechny vaše problémy a nespokojenost se rozplynou a váš život se naplní radostí lehkostí.
Pozorujte , jak ve vás zbytečné odsuzování a odmítání přítomnosti vyvolává nespokojenosti vnitřní napětí. Všechno nevědomé se rozpustí , jakmile na to vrhnete světlo vědomí.

Uzdrav své tělo! I.

Jestliže Vás tento článek zaujal, můžete ho sdílet na svých sociálních sítích.